Muzeum čs. opevnění z let 1935–38 Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ Králíky

Jazykové verze Česká verze stránek English Version Deutsch Wersja polska

TURISTIKA A OKOLÍ

Doporučujeme navštívit další objekty Králické pevnostní oblasti. Pro poznání historie města a regionu je vhodné shlédnout expozice Městského muzea v Králíkách, které se vztahují k dějinám vzniku města, varhanářství a řezbářství.

Dominantou nad městem je významná církevní památka - monumentální poutní komplex snadno dostupný i osobními vozidly. V jeho blízkosti se nachází veřejnosti přístupná vyhlídková věž.

V zimním období je blízké okolí vhodné pro zimní sporty.

Ilustrační fotografie


Město Králíky

Malé městečko obklopené malebnými horami a panensky čistou přírodou se nachází v severní části králické brázdy v nadmořské výšce 560 m. V současné době žije v podhorském městečku kolem 4820 obyvatel (i v přilehlých obcích).

Nejstarší věrohodný údaj o tomto místě pochází z r. 1367. Je to zápis dochovaný v zemských deskách, kterým Karel IV. daroval hrad Žampach a k němu patřící „Hory Králické“ (montana in Greylichs) Čeňkovi z Potštejna. Tato zmínka se však týká jen blíže neznámých dolů. Vlastní město vzniklo až v 16. století a poprvé je doloženo roku 1568. Roku 1577 koupil město s deseti vesnicemi Zdeněk z Valdštejna (jeho prasynovec byl známý vojevůdce v Třicetileté válce Albrecht z Valdštejna). Zdeněk z Valdštejna si zvolil Králíky za sídlo nového panství a začal s jeho budováním. Kromě zámku, fary a protestantské modlitebny (dnešního kostela sv. Michaela Archanděla), dal vystavět náměstí do dnešního tvaru a na jeho prosbu udělil císař Rudolf II. městu právo tří výročních trhů česky psanou listinou. V okolí se pravděpodobně těžila železná ruda a snad i stříbro a tehdy mělo město dostat do svého znaku zkřížená hornická kladívka s mečem. Pokus o obnovení dolů v 17. století dal prý tak nepatrné množství kovu, že dolování bylo definitivně ukončeno.

Poblíž léčivých pramenů nad městem dal králický rodák biskup Tobiáš Jan Becker v letech 1696-1710 postavit monumentální poutní komplex. Na poutní místo přicházelo mnoho návštěvníků a chudé obyvatelstvo Králicka si hledalo v těchto poutích obživu. Velmi se rozšířila výroba a prodej upomínkových předmětů. Začalo se rozvíjet řezbářství, které dodnes připomínají betlémy a figurky rozeseté po celém světě. Betlémy se prodávaly dokonce i v Americe jako „pravé vídeňské jesličky“. Stranou nezůstala ani další řemesla, především varhanářství a tkalcovství. Varhanami králických mistrů se může pochlubit nejeden chrám a kostel v celé České republice. Jedny z nejvýznamnějších varhan se nacházejí i v pražské Loretě, mnoho dalších se teprve dočká svého určení.

Tkalcovství hrálo velmi důležitou roli pro pozdější vznik textilní tradice, vždyť králické plátno se prodávalo úspěšně po celé naší zemi. Jedním z nejvýznamnějších odbytišť se stalo Brno a odtud si plátno nacházelo cestu i na vídeňské trhy.

V 18. století město strádalo požáry, morovými epidemiemi a válkami. I když v tomto kraji nedošlo k významným bitvám, město trpělo průtahy vojsk. Proběhlo zde mnoho šarvátek, drancování a vybírání výpalného jako v jiných částech české země. Během největších požárů v letech 1708 a 1767 shořela velká část města včetně nejvýznamnějších budov. Původní dřevěné domy pak byly nahrazovány kamennými. Po odstoupení Kladska Prusku se z něho mnoho obyvatel přestěhovalo do Králík a město se tak začalo rozrůstat.

V roce 1791 se Králíky staly sídlem regulovaného magistrátu. Při územní reorganizaci roku 1850 byl v Králíkách zřízen okresní soud, berní a pozemkový úřad. Okresní soud působil s malými přestávkami ve své činnosti téměř 100 let.

Od druhé poloviny 19. století nastal rychlý rozvoj města. Roku 1899 byla otevřena místní železniční trať Dolní Lipka - Štíty, stavěly se továrny, nové silnice, vodovod, plynárna a v neposlední řadě nové obytné domy.

Před druhou světovou válkou tvořili většinu obyvatel města, které se německy jmenovalo Grulich, Němci a i zde se projevoval vliv šíření nacismu. V roce 1935 přikročila československá vláda k projekci opevnění, jehož nejmohutnější část byla poté vystavěna právě na Králicku. V roce 1937 navštívil Králíky prezident Edvard Beneš v rámci inspekční cesty po výstavbě opevnění. V důsledku Mnichova byly Králíky v roce 1938 násilně odtrženy od Československa a připojeny k Německu. Na silné opevnění hranic se přijel v roce 1938 do Králík podívat Adolf Hitler. Za druhé světové války se vyráběly ve městě součástky pro vojenská letadla. Většina produkce procházela pod rukama lidí ze zajateckého tábora. Na kopci Výšina nad městem byl stavěn i koncentrační tábor, který nacisté nestihli do konce války dostavět. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 se město podařilo vcelku úspěšně dosídlit. Proto zde nedošlo k výraznější devastaci.

Historické jádro města patří mezi nejlépe dochované v širokém okolí a v roce 1990 bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. K nejvýznamnějším událostem doby nedávno minulé patří otevření nové radnice v roce 1997 a schválení městského praporu Poslaneckou sněmovnou ČR v roce 1999.

Zdroj: internetové stránky města Králíky

okolí


Turistikcké zajímavosti

Oblast je obklopená horami: na jihozápadě ji tvoří výběžek Orlických hor Bukovohorská hornatina s nejvyšší horou Suchým vrchem (995 m), na jihovýchodě výběžek Hanušovické vrchoviny Jeřáb (1003 m) - předhůří Hrubého Jeseníku a na severovýchodě masiv Králického Sněžníku (1424 m), který je po Krkonoších a Jeseníkách třetím nejvyšším pohořím v České republice. Králický Sněžník byl v roce 1990 vyhlášen Národní přírodní rezervací. Díky působení významného přírodního činitele se zde vyskytuje množství krasových jevů, nalezneme zde soustavu přirozených a původních porostů a také mnoho lokalit s širokou řadou chráněných rostlin a živočichů. Masiv Králického Sněžníku je označován jako „střecha Evropy“, poněvadž jeden z jeho vrcholů - Klepý - tvoří hlavní evropské rozvodí, voda z jeho svahů je potoky a řekami odváděna do přítoků Černého, Severního a Baltského moře.

V létě Vám Králicko nabízí ideální podmínky pro turistiku a cyklistiku, v zimě pro sjezdové a běžecké lyžování. Jednou z největších atrakcí této oblasti, jež můžete navštívit, je mohutný systém československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Jedinečná poloha umožňuje krátkodobé návštěvy sousedního Polska, turisté tu mohou kromě silničního a železničního přechodu využít i husté sítě hraničních přechodů pro pěší a cyklisty. Králicko je jednou z nejméně ekologicky poškozených a zároveň turisticky neprávem opomíjených oblastí v České republice, a proto i ideální oázou klidu pro strávení dovolené.


Ubytování

Ve městě a okolí je celá řada ubytovacích a restauračních zařízení. Podrobné informace o kapacitách a podmínkách ubytování a provozu restaurací získáte na informační lince Městského muzea v Králíkách, tel. 465 631 117.
Provozní doba linky je od úterý do soboty, 9 - 11.30 a 12.30 - 16.00 hod a v neděli v sezoně 12.30 - 17.00 hod. Na této lince vám rádi poskytnou i další turistické informace.


KONTAKTY

Muzeum čs. opevnění
Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“
Králíky
Ředitel Ing. Richard M. SICHA
e-mail: rollo@centrum.cz 
Tel. průvodce pevnost:
737 928 569 
e-mail muzeum: ks14muzeum@seznam.cz
Bankovní spojení: ČSOB, a. s. číslo účtu: 229619776/0300

Adresa pro korespondenci:

VHK Erika Brno, z.s.
Sekce K-S 14 Králíky
Viniční 136
615 00 Brno

II. adresa pro korespondenci:

Muzeum K-S 14 „U cihelny“, Depozitář a katalogizace sbírek
Velké náměstí čp. 367
561 69 Králíky
tel.: 603 297 593

Zřizovatel muzea
pro město KRÁLÍKY: 


Zapsaný spolek – nezisková organizace, Vojensko-historický klub ERIKA Brno, Sekce K-S 14
IČ: 64329607

Návštěvní řád Muzea
Návštěvní řád Muzea
(pdf 101 kB)

 

banner

http://www.facebook.com/muzeumucihelny/

Kdo byl Arnošt Hrad?