Stručná historie objektuPěchotní srub byl k výstavbě zadán spolu s dalšími objekty 9. června 1936 jako 3./III. stavební podúsek ŽSV III Králíky. Prvním pracovním dnem na podúseku byl 22. červen 1936, lhůta k provedení stavby byla stanovena na 220 dnů. Podúsek budovala pražská stavební firma Ing. Jan Matoušek. Celková zadávací částka za 7 objektů podúseku činila Kč 5 979 363,65. Do září 1938 se podařilo stavebně dokončit, vybavit a vyzbrojit všechny objekty tohoto podúseku.
Při evakuaci a vyklízení opevnění čs. armádou se zde v noci 3. října 1938 smrtelně postřelil četař Arnošt Hrad, příslušník osádky srubu, který svoji pevnost odmítl opustit. Jeho případ je nesmazatelnou připomínkou odhodlání příslušníků tehdejší armády bránit republiku s nasazením svých životů.
V říjnu roku 1940 zde proběhly četné zkoušky zbraní, vnitřního zařízení a rozsáhlé postřelování. Němečtí odborníci zde zkoušeli palby z pevnostního kanónu vz. 36, pevnostního minometu vz. 38, minometu pro pancéřový zvon a kulometů. Jednalo se o nejrozsáhlejší zkoušky kompletního sortimentu pevnostních pěchotních zbraní provedené na našem území německou armádou. Při zkušebním postřelování objektu různými zbraněmi, a to až do ráže 21 cm, došlo ke značnému poškození stavby, střílen i zbraní.
V 50. letech minulého století přišel srub přičiněním n. p. Kovošrot o oba své pancéřové zvony a v pozdějších letech byl několikrát upravován pro různé účely, naposledy v rámci I. správy Federálního ministerstva vnitra, resp. Sboru národní bezpečnosti, tedy Hlavní správy rozvědky ČSSR jako záložní vysílací/příjímací stanice pro šifrované zprávy agentům do zahraničí. Střílny hlavních zbraní zůstaly nepoškozeny, a tak se pěchotní srub K-S 14 zařadil mezi lépe zachované těžké objekty v úseku ŽSV III.
Od roku 1998 probíhají na tomto objektu rekonstrukční práce a byl postupně zpřístupněn veřejnosti. V roce 2002 objekt přešel do dlouhodobé péče neziskové organizace Vojensko-historický klub ERIKA Brno, o. s., později zapsaný spolek (z. s.), který v něm zřídil muzeum.
Vznik Muzea a expoziceDne 2. října 1994 byla na objektu za účasti nejvyšších představitelů armády odhalena pamětní deska četaři Arnoštu Hradovi, který se tragickou událostí z roku 1938 stal ústřední postavou dějin tohoto místa. Následně zcizená deska byla obnovena nákladem Společnosti přátel čs. opevnění v roce 1998. Srub samotný byl vyčištěn a neustále probíhají postupné konzervační a rekonstrukční práce.
Na objektu od roku 1998 pracovala skupina dobrovolníků především z oblasti Královéhradeckého kraje, která zpřístupnila pravou střeleckou místnost a podzemní prostory objektu. Od roku 2002 správu Muzea a opravy objektu zajišťuje neziskové občanské sdružení Vojensko-historický klub Erika Brno. Objekt byl zpřístupněn veřejnosti. První panely s expozicí, které byly instalovány, se věnují čs. opevnění a čs. armádě v roce 1938 a četaři Hradovi.
V roce 2003 byl v horní části objektu vybudován základ stálé expozice o založení Republiky československé v roce 1918 a návratu čs. legií do vlasti s unikátní výstavou o počátcích válečné chirurgie a vojenského lékařství.
Další část stálé expozice pojednává o systému a výstavbě opevnění od roku 1935 do roku 1938. Jako prostory s doplněným dobovým mobiliářem nebo replikami byly zpřístupněny ubikace poddůstojníků, místnost telefonisty, strojovna, ubikace velitele, skladiště PHM, sociální zařízení a přípravna stravy.
V podzemních prostorách objektu byly připraveny plochy pro další expozice (ubikace mužstva a filtrovna) a zrekonstruována unikátní minometná místnost. V ní byla otevřena v roce 2007 stálá expozice o životě četaře Arnošta Hrada, jíž dominuje jeho bronzová busta. Jejím autorem je sochař Ondřej Štoček. Hlavní prostor ubikace mužstva je v současné době věnován stálé expozici o Finanční stráži Republiky československé 1918–1938 s pamětními deskami 41 příslušníkům tohoto sboru zavražděným při pohnutých událostech ohrožení státu v roce 1938. Autorem desek je rovněž O. Štoček.
V okolí objektu je postupně obnovován překážkový systém a vnější naučná trasa. V objektu jsou prováděny konzervátorské práce a opravy kovových a betonových částí, probíhají práce k zajištění izolace objektu od nepříznivých vlivů počasí a odstranění poškození způsobených na objektu za II. světové války a po ní. V roce 2008 byl zrekonstruován levý střelecký zvon a v roce 2009 dokončen i pravý. Stropnice objektu byla zaizolována. V roce 2010 byl zpřístupněn veřejnosti opravený prostor pod levým bojovým zvonem a v roce 2015 do něj byla osazena dobová bojová podlážka pro střelce. V průběhu uplynulých deseti let byly do objektu umístěny odvlhčovací technologie, které umožňují vystavení exponátů celostátního významu.
Základní taktické a technické parametry objektuPěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ je oboustranný dvoukřídlý objekt, který byl vybetonován ve dnech 29. září až 8. října 1936 a na jeho stavbu se spotřebovalo 2 110 m3 betonu. Výzbroj objektu tvořily dva protitankové kanóny spřažené s těžkým kulometem, dvě dvojčata těžkých kulometů, těžký kulomet v sólo provedení, minomet ráže 9 cm a pět lehkých kulometů. Na objektu byly osazeny dva pancéřové pěchotní zvony. Osádku objektu mělo tvořit 43 vojáků.
Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ v proměnách času:
Naleznete zde zřizovatele Muzea – Vojensko-historický klub Erika Brno a naše další aktivity, na kterých se podílíme.
Vojensko-historický klub Erika Brno byl založen v roce 1996 jako nevládní nezisková organizace a byl registrován MV ČR jako občanské sdružení. Nyní je spolkem a je registrován u Krajského soudu v Brně. Sdružuje amatérské i profesionální zájemce nejen o vojenskou historii. Členové jsou podle svého zaměření organizováni v příslušných sekcích.
Celnictví je jedním z nejstarších „řemesel“ – setkáme se s ním už ve starověkém Egyptě. Právě toto období otevírá expozici Východočeského památníku celnictví, kterou jsme pojali velmi moderně a živě. Provedeme vás všemi historickými obdobími, která vývoj celnictví ovlivnila. Jeho dějiny jsme dosadili do širších dějinných souvislostí.
Památník s historickou expozicí je připomínkou internace řeholníků, kteří byli na základě tzv. státem řízené centralizace deportováni a byli na tomto místě v období let 1950–1961 komunistickým režimem omezeni na osobní svobodě. Seznamte se s historií našeho regionu a s prvním Památníkem tohoto typu v České republice.
