V sobotu v poledne 14. října 2006 přijel do Králík nenápadný starší prošedivělý muž a zavítal přímo do Muzea na Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ prohlédnout si výstavu. Na první pohled situace, která se opakuje denně, jenomže příchod tohoto pána nebyla náhoda. V doprovodu spoluautora výstavy „Lidé proti lidem“ pana Svobody totiž přijel do Králík Milan Paumer. Komu toto jméno nic neříká, možná si vybaví, když upřesním, že to byl „ten třetí“ od bratrů Mašínů. Jako jediný z trojice, která se úspěšně a pohromadě probojovala v padesátých letech do Západního Berlína, se vrátil do Čech. dnes jezdívá po besedách, cítí to jako svůj úkol vysvětlovat činy své a svých druhů. Tento případ dodnes u některých budí údiv, u některých obdiv, někteří jej odsuzují a některým se nechce věřit, že se události tehdy seběhly tak neobvykle dramaticky… Dnes již bereme jako samozřejmost, že proti nedemokratickému režimu je legitimní se postavit. Pochopitelně, že ne každý najde v sobě sílu vzdorovat a nikdo to snad ani nemá právo od kohokoli očekávat.

Kdo je Milan Paumer a jaké byli okolnosti jeho návštěvy Králík? Milan Paumer (nar. 7. 4. 1931) byl jako účastník III. odboje navržen dne 24. května 2006 Senátním Podvýborem na vysoké státní vyznamenání. Nebyl sám. Dalšími byli Václav ŠVÉDA in memoriam (26. 4. 1921 – popraven 2. 5. 1955), Zbyněk JANATA in memoriam (1. 2. 1932 – 12. 5. 1955), kpt. Ctibor NOVÁK in memoriam (25. 10. 1902 - 12. 5. 1955), Ctirad MAŠÍN (11. 8. 1930) a Josef MAŠÍN (8. 3. 1932).

Ve zprávě k návrhu je velmi stručně zahrnut tento případ, který se zapsal do dějin totalitního režimu v Československu takto. „Cílem bratří Mašinu a jejich spolupracovníků bylo škodit nastupujícímu totalitnímu režimu stejným způsobem a stejnými metodami, jako to činila odbojová skupina „Tří králů", kde byl jejich otec, předchozí totalitě nacistické. Léta 1948, 1949 a začátek padesátých let byla léty lidských tragedií, léty hrůzy, léty totalitních vrahů, léty intelektuálního holocaustu a morální genocidy. Proti tomuto systému, který decimoval vlastní národ a zapříčinil statisíce lidských tragedií se rozhodli vystoupit, třeba i se zbraní v ruce. Zejména bratři Mašinové se cítili být vždy vojáky a stejně jako otec byli odhodláni položit život za vlast, za svobodu a demokracii. Po několika zatčeních a propuštění Ctirada Mašina z uranových dolů v Jáchymově se rozhodli, že opustí republiku. V r. 1953 překročili hranici s NDR a v řadě incidentů zastřelili několik příslušníků Volkspolizei a třem se podařilo probít do svobodného světa. Tam vstoupili do americké armády, kde setrvali do r. 1959. Je třeba podotknout, že bratři Mašinové byli v r. 1946 vyznamenáni prezidentem Benešem „Medailí za chrabrost" za činy vykonané během druhého odboje. Bylo jim tehdy 14 a 15 let.“ Milan Paumer je v současné době občanem USA a v ČR žije poslední 4 roky. Navštěvuje kamarády, věnuje se rodině.

Host s pohnutou minulostí si prohlédl stálou expozici v pěchotním srubu K-S 14 v přítomnosti autorů výstavy „Lidé proti lidem“ R. M. Sichy a P. Svobody a zavítal i do podzemí, kde je výstava „Lidé proti lidem“ instalována. V tu chvíli začalo zajímavé vyprávění. Pan Paumer se zaujetím četl informace o internačním klášteře v Králíkách a při pohledu na oprátku, jako exponát dokumentující trest smrti, zavzpomínal na svého kamaráda Švédu, který byl chycen při útěku a záhy na to popraven v Praze na Pankráci. Došlo i na naše podrobné dotazy ohledně střelby při útěku. Snad každý, kdo kdy o případu slyšel, si klade otázku, jestli bylo nutné střílet a jak by se v takové situaci zachoval on sám. Paumer popsal při té příležitosti nejdříve popsal nejdříve své neobvyklé zranění. „…když se ten východoněmecký policista dostal pravou rukou ke zbrani vystřelil… nedošlo mi to hned, ale za chvíli jsem poznal, že jsem to dostal vlevo do břicha, později se tam dal strčit celý prst, ale střela nezasáhla důležité orgány. Při chůzi to ale bylo stále horší, krev mi tekla do břicha a nevěděl jsem jestli vůbec zvládnu pokračovat v cestě…“ Ke zranění břicha se ve vyprávění Paumer ještě vrátil. „… když už jsme byli na cestě do západní zóny cítil jsem obrovské množství krve v břiše a byl jsem zesláblý, řekl jsem Pepíkovi, že tady počkám a on ať pro mě pošle pomoc, bylo to už opravdu kousek. Nešlo to dál. No jo, ale my jsme byli domluvení, že když někdo už nebude moct chodit a mohl by padnout do rukou nepříteli, tak se zastřelí nebo mu ten druhý pomůže. A v tu chvíli se mě mě Pepík zeptal, jestli to skončím sám nebo mě má pomoct.. V tu ránu jsem věděl, že to prostě dojdu stůj co stůj…to mě úplně probralo!...“ pokračoval Paumer. Na můj dotaz, jak to bylo s pošťákem, odpověděl nekompromisně. „S pošťákem? To není zcela přesné, byl to přílušník lidových milicí, s jeho horlivostí jsme však nepočítali, při rvačce se svalil do příkopu poblíž vozu – to jsme nečekali. Došlo ke zmáčknutí spouště a ten se přestal hýbat…bylo to hrozný, pochopili jsme, že to jednouchý útěk nebude“… „Věděli jsme, že i nepřítel bude mít zbraně, postupovali jsme jak to tehdy šlo – ozbojení, kdyby to někdo chtěl pochopit nějak jinak, řekněte jasně, že jsme se museli prostřílet, na tom trvám!“…pokračoval ve vyprávění pan Paumer. Setkání bylo dlouhé a ne všechna témata byla natolik vážná, ale naše zvědavost velká. Cesta pokračovala na oběd do hotelu Zlatá Labuť, kde se host zapsal do pamětní knihy hotelu. Odbojář vzpomínal dále na svoji situaci po emigraci do USA. Tam i v souvislosti se získáním občanství vstoupil do armády. Byl vycvičen u speciálních jednotek a vyslán do války v Koreji, kde působil. Později žil v Miami a snažil se žít, jak jen to šlo. Na dotaz proč se nechce vrátit zpět do USA, říká „…jsem tady doma a s komunismem jsem ještě neskončil…“ Pan Paumer je i nadále aktivní a stýká se s politickými vězni, mimo jiné i se sestrou bratrů Mašínových Zdenou. Smutek necítí, jen jej mrzí, že mu v ČR neplatí řidičský průkaz ze Spojených států, ale nebere to nijak tragicky. Vyprávění ještě pokračovalo a bylo dlouhé, téma je ale již literárně zpracováno, takže se lze se složitým případem seznámit. Host ještě navštívil Klášter Redemptoristů na Hoře Matky Boží, rozloučil se a odjel z Králík. Zážitek to byl bezesporu zajímavý. Ačkoli může být celý případ útěku bratří Mašínů jakkoli kontroverzní, stal se, a já považuji za důležité o něm psát. Často slýchávám, když pracuji s historickými fakty nejrůznější argumenty, jak ti, co hlídali hranici, měli děti a příslušníci SNB měli taky rodiny atd. Na druhou stranu jsem konfrontován s tvrdou realitou metod vyšetřování v 50. letech. Jen pro ilustraci mohu uvést cvičení do bezvědomí, mlácení obuškem přes chodidla, pálení elektrickým proudem, nekonečné bití a psychické mučení. Tím vším prošli muži i ženy. Nejen Ti kdo se postavili tehdejšími režimu tvrdě na odpor, ale i jejich rodiny a blízcí, známí. Kdo si troufne použít jako argument proti odbojářům za druhé světové války to, že jejich oběti měli rodiny, děti? Tam je každému jasné, že zlu je třeba vzdorovat. U nás máme Zákon o protiprávnosti komunistického režimu. Tedy i parlament a prezident jasně řekli, že režim byl protiprávní. O jeho zločinech se může dozvědět každý, kdo nemá klapky na očích. Přesto jsou hrdinové, kteří se mu postavili na odpor, často zatracováni a pomlouváni. To už si ale musí každý ujasnit sám … třeba v klidu doma u televize, nebo u čtení knih. Dnes už totiž žádné nejsou zakázány.

---

Starostové Evropských měst na Cihelně

Dne 16. září 2006 se Muzeum čs. opevnění z let 1935–38, Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ stalo místem neformální návštěvy starostů čtyř evropských měst. Do muzea přijeli Jaroslav Zedník, starosta České Třebové, Ing. Milan Fecko, starosta slovenského Svitu, Franciszek Pazdziernik, starosta polské Olawy  a Adriano Poletti, starosta italského Agrate Brianza. Co předcházelo této pozoruhodné návštěvě a proč bylo vybráno právě toto místo? Tento výlet do Králík má složitější rozuzlení.

V rámci Dnů partnerství v roce 2005 Město Česká Třebová uzavřelo smlouvu o spolupráci se slovenským městem Svit. Rovněž byla v loňském roce uzavřena smlouva o twiningové spolupráci s italským městem Agrate Brianza a dále má město Česká Třebová od roku 1997 uzavřenu smlouvu o spolupráci s polským městem Olawa. S ohledem na to, že se doposud neuskutečnilo setkání výše zmíněných partnerů v jednom termínu, rozhodlo se vedení města Česká Třebová uspořádat společné setkání zástupců všech partnerských měst v září letošního roku a to v rámci Dnů partnerství, které se konají v termínu od 14. do 17. 9. 2006. Pořadatelem těchto Dnů je Město Česká Třebová a Kulturní centrum Česká Třebová.

Cílem této akce bylo posílení vzájemných společenských a kulturních kontaktů, vzájemné seznámení zástupců partnerských měst a prezentace Pardubického kraje. Díky tématice se hostitelé rozhodli zavést své hosty mimo jiné i do Králík. V Muzeu K-S 14 „U cihelny“ byli zajímaví hosté přivítání ředitelem muzea Ing. Richardem M. Sichou. Vše probíhalo za přítomnosti Bc. Jana Divíška, vedoucího odboru kultury a školství Města Králíky. Hosté byli přivítáni symbolicky tradičním „pevnostním rumem“ a vstoupili do podzemních expozic. Pěchotní srub se stává již tradičně místem připomenutí dějin čs. legií za I. světové války. Souhrnná expozice tohoto druhu je jediná v Pardubickém kraji. Osudy legionářů, kteří působili mimo jiné i v Itálii, neponechaly bez zájmu starostu z Itálie Adriana Polettiho. Společné dějiny a pohnutá historie Evropy před II. Světovou válkou se stala předmětem k diskusi zástupců měst z Polska i Slovenska, kteří byli také provedeni novou výstavou Zločiny komunismu – „Lidé proti lidem“. Po prohlídce muzea se návštěvníci zapsali do pamětní knihy. Hosté zavítali i do kláštera na Hoře matky Boží, kde se seznámili s historií poutního místa. Starosta České Třebové J. Zedník byl v Králíkách spokojen. Zajisté k tomu přispěl i fakt, že je rodákem z nedalekého Žamberka a jak sám podotkl, výběr právě navštívených památek na Králicku nebyla náhoda. Bližší informace o Dnech partnerství najdete na www.ceska-trebova.cz.

---

Biskup Dominik Duka navštívil Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“

Dne 19. srpna 2006, záhy po ukončení pontifikální mše svaté při příležitosti „hlavní diecézní poutě Roku Písma svatého“, zavítal královéhradecký biskup Mons. ThLic. Dominik Duka do Muzea čs. opevnění z let 1935–38, Pěchotního srubu K-S 14 „U cihelny“ v Králíkách. Biskup Duka se zajímal o novou výstavu Zločiny komunismu „Lidé proti lidem“, která byla otevřena dne 28. června 2006.

Mons. Duka si v doprovodu radního Pardubického kraje Miloslava Macely a zastupitele Pardubického kraje Ladislava Tótha prohlédl všechny části výstavy v podzemním patře objektu. Vzácný host byl proveden expozicí Richardem M. Sichou a Petrem Svobodou – autory výstavy.

Na výstavě, která se stala v poslední době předmětem zájmu tuzemských i zahraničních médií, se biskup zaměřil na exponáty a informace vztahující se k Internačnímu klášteru v Králíkách, kterým prošlo v 50. letech minulého století na stovky řeholníků, z nichž někteří na následky věznění zemřeli.

Autoři výstavy pohovořili s biskupem Dukou o osudech představitelů mužských řeholí, kteří byli ve vykonstruovaných procesech odsouzeni v období komunistické diktatury k vysokým trestům odnětí svobody. K událostem, které po roce 1948 zahájily systematickou snahu o likvidaci katolické církve a řeholí, jsou v Muzeu zveřejněny zajímavé dobové dokumenty, které byly do nedávna utajovány. Královéhradecký biskup se dále zajímal o smutný případ usmrcení Pátera Toufara z Číhoště, který byl ubit příslušníky StB, když odmítl podepsat při výslechu smyšlené doznání.

Biskup Duka, který byl v letech 1981–1982 uvězněn v Plzni-Borech za řádovou činnost, organizování studia dominikánských kleriků, samizdat a spolupráci se zahraničím, provedl zápis do pamětní knihy Pěchotního srubu K-S 14 a vyslovil uznání pracovníkům muzea.

Výstava, jejíž příprava trvala jeden rok a na níž má veřejnost možnost spatřit unikátní exponáty z čtyřech muzeí v ČR i soukromých sbírek, bude otevřena do konce letošního roku a je součástí prohlídky Pěchotního srubu K-S 14.

---

Výstava Zločiny komunismu – Lidé proti lidem

Navzdory ostrému slunci a horkému počasí bylo mezi městem Králíky a obcí Prostřední Lipka nápadně rušno. Do Muzea čs. opevnění z let 1935–38, Pěchotního srubu K-S 14 „U cihelny“ se dne 28. července 2006 dostavili zajímaví hosté, aby se zúčastnili se slavnostního zahájení výstavy „Zločiny komunismu – Lidé proti lidem“ zabývající se obdobím mezi lety 1945–1961 v ČSR.

Výstava byla zahájena ve 13.00 hodin v podzemním patře objektu (bývalé ubikaci mužstva). Autoři výstavy, Petr Svoboda a Richard M. Sicha, přivítali společně s rektorem Kláštera redemptoristů v Králíkách, Páterem Michalčíkem a radním Pardubického kraje Macelou, zajímavé hosty, mezi kterými nechyběli zástupci Konfederace politických vězňů z Olomoucka a Pardubicka p. Kamarád a p. Stejskal, senátoři PČR Müllerová a Hálek, a starosta města Dušan Krabec. Autoři vysvětlili smysl výstavy a pohovořili o složitých přípravách a samotné tvorbě nové expozice. Záštitu nad výstavou převzal radní Pardubického kraje Miloslav Macela, který na místě zdůraznil její význam a smysl podporovat usílí zveřejňovat tuto část historie.

Pěchotní srub navštívil také vzácný host Páter Jan Zemánek (81) z Kláštera Redemptoristů v Tasovicích, který byl před šestapadesáti lety vězněn v Internačním klášteře v Králíkách. „…čtrnáctého dubna 1950 nás tam v noci odvezli přímo z bohosloveckého semináře. Bylo nás 250, takže jsme se tam museli mačkat ...“ vzpomínal kněz, který promluvil o své internaci k návštěvníkům vernisáže.

Mezi hosty nechyběli zástupci médií – MF Dnes, Orlických novin, místního tisku a Českého rozhlasu 7 (Vysílání pro Španělsko a Německo).

Přání úspěchu výstavě písemně vyjádřili předseda senátu PČR Přemysl Sobotka a politická vězeňkyně Zdena Mašínová.

Nová expozice je výsledkem společné práce Muzea K-S 14 Králíky, Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR, Národního archivu v Praze, Kabinetem dokumentace a historie vězeňství Vězeňské služby ČR a Hornického muzea v Příbrami.

Výstava popisuje události po převratu v roce 1948. Návštěvník se může seznámit s politickými procesy a stalinskou justicí v Československu. Bude možnost shlédnout autentické dokumenty z procesů s Dr. Miladou Horákovou a spol., s církevními představiteli, např. A. Machalkou,V. Tajovským a spol. a další.. Veřejnost se dále má možnost seznámit s méně známými fotografiemi z „železné opony“, strukturami Státní bezpečnosti, odposlechy a způsobem práce orgánů tehdejšího Ministerstva vnitra. Za významného přispění Kabinetu dokumentace a historie vězeňské služby ČR shlédnou návštěvníci dokumenty i exponáty vztahující se k Táborům nucených prací v 50. letech, k výkonu trestu odnětí svobody a trestu smrti. Na výstavě jsou prezentovány dokumenty i exponáty se stručnými komentáři v autentické podobě. Výstava vhodně doplňuje výuku dějin státu a práva na středních i vysokých školách.

Některé důkazy o zločinnosti totalitního režimu v Československu v období 1948–1961 byly dosud publikovány jen mezi odbornou veřejností. Nyní jsou předkládány přístupnou a srozumitelnou formou široké veřejnosti.

Regionálně nejzajímavější je zveřejnění dokumentů o Centralizačním klášteře v Králíkách až do jeho zrušení a převedení pod Českou katolickou Charitu. Návštěvníci si budou mohou přečíst hlášení zmocněnců tehdejšího Úřadu pro věci církevní z Králík využívané Státní bezpečností v Hradci Králové a informace o zneužívání internovaných řeholníků v zemědělství na Králicku.

Z exponátů bude možné vidět:

- odposlechové zařízení z 50. let; (Muzeum Policie ČR)
- pomůcky a předměty "agentů chodců"; (Muzeum Policie, Muzeum K-S 14)
- imitaci samotky "korekce" z 50. let;
- imitaci vyšetřovny StB s dobovou záznamovou technikou; (Muzeum K-S 14)
- Zákon na ochranu lidově demokratické republiky a Zákon o Státním soudu s podpisem K. GOTTWALDA a představitelů tehdejší moci; (NA Praha)
- zápisy z porad ministra spravedlnosti z 50. let z přípravy politických procesů; (NA Praha)
- oprátku z let 1949–1954; (KDH VS ČR)
- zbraně využívané jednotkami SNB a ostrahou Táborů nucených prací a další exponáty.

Výstava bude přístupná po celý srpen od 8.00 do 18.00 hodin, v dalších měsících jen o víkendech od 8.00 do 17.00 hodin. Zájezdy a školy se mohou domluvit na telefonním čísle 603 517 932. Výstava je součástí prohlídky srubu s průvodcem.

Plakát Zločiny komunismu – lidé proti lidem ke stažení ve formátu pdf (176 kB)

---

Převzato z médií:

[31. 7. 2006] – Notas de Actualidad – Andrea Fajkusová

Búnker antihitleriano se convierte en "escenario" de los crímenes del comunismo

Un fortín de hormigón que formaba parte de la fortificación fronteriza checoslovaca contra la Alemania hitleriana alberga desde el pasado viernes la exposición titulada "Crímenes del comunismo - el hombre contra el hombre". Los estrechos espacios grises del búnker de Králíky, en el que ni siquiera en el verano caluroso las temperaturas superan los 15 grados, evocan la abrumadora atmósfera en Checoslovaquia entre los anos de 1946 y 1965.

"Pido la pena de muerte para todos los acusados", fulmina el fiscal mal afamado, Josef Urválek, en el documental del proceso contra el secretario general del Partido Comunista Checoslovaco, Rudolf Slánský, que se proyecta a los visitantes en la sala más grande del fortín de hormigón K-S 14 en la localidad de Králíky, al noreste de Bohemia. El espacio se convirtió en el auditorio de un tribunal. Desde el techo cuelga una balanza cuyos platillos se inclinan de manera alarmante. En una vitrina en el centro está expuesto un dogal que se utilizó en el presidio de Pankrác en Praga entre los anos 1949 y 1954.

La idea de instalar una exposición sobre los crímenes del comunismo en los espacios de un museo especializado en la Historia militar nació hace un ano, explicó el director del mismo, Richard Sicha.

La exposición "Crímenes del comunismo" (Foto: Martina Schneibergová)

"El impulso lo dio mi amigo y colega Petr Svoboda que tenía un tío que fue perseguido por el régimen comunista. Su nombre era Miloslav Stedrý, nosotros lo llamamos el ´James Bond checo´ porque logró escapar de varias cárceles comunistas. Era una persona que nunca se había dejado abatir por su anhelo de libertad. También quisimos hacer una conexión con el monasterio de internación que fue establecido en Králíky en los anos 50".

Petr Svoboda precisó que nueve miembros de su familia fueron condenados por el régimen comunista en total a 109 anos de prisión.

"En el fondo, cada uno de mis familiares fue perseguido, mi abuelo, mi madre, y yo quería descubrir por qué. Mi tío fue la figura central, los demás fueron penalizados por ayudarle ofreciéndole pan o refugio para la noche, por ejemplo. Mi abuelo pasó dos anos en las minas de uranio de Jáchymov debido a una provocación de agentes comunistas".

El Padre Zemánek fue uno de los clérigos internados por los comunistas en el monasterio de Králíky en el ano 1950. "Ese fue tan sólo el inicio de lo que siguió: el servicio militar en los batallones técnicos auxiliares, cárceles, condenas, ejecuciones", recordó el Padre Zemánek, hoy de 81 anos de edad.

"En la noche del 14 de abril encerraron a unos 2 500 religiosos de toda la República. El régimen ateo necesitaba liquidar a un grupo de personas que consideraban por su forma de pensar como un enemigo".

Los visitantes del búnker K-S 14 en Králíky pueden ver una sala de interrogatorio de la Seguridad del Estado equipada con la técnica de grabación de la época, así como entrar en una celda solitaria. Muchos de los documentos y fotografías que documentan los procesos políticos escenificados y fugas a través del telón de acero, entre otros, no fueron publicados antes del ano 1998.

La exposición "Crímenes del comunismo - el hombre contra el hombre" surgió en cooperación con el Archivo Nacional, la Oficina de Documentación e Investigación de los Crímenes del Comunismo, el Servicio Penitenciario de la República Checa y el Museo de Minería de Príbram. En el fortín de hormigón de Králíky permanecerá instalada hasta finales de este ano.

Source: Czech Radio 7, Radio Prague
URL: http://www.radio.cz/es/articulo/81655
© Copyright 1996, 2006 Radio Prague
All rights reserved.

---

[04. 8. 2006] – Tagesecho – Martina Schneibergova

"Verbrechen des Kommunismus" – Dokumentarausstellung im Bunker in Kraliky (Grulich)

Die Grenzbefestigung sollte einst als tschechoslowakische Militäranlage gegen Hitler-Deutschland dienen. In einem der Bunker dieser Befestigung in der ostböhmischen Stadt Kraliky / Grulich kann man nun eine Ausstellung besichtigen, die den Titel trägt "Verbrechen des Kommunismus - Menschen gegen die Menschen". In den düsteren unterirdischen Bunkerräumen, wo sich die Temperatur zu dieser Zeit um die 15 Grad bewegt, wird an die Schrecken in der Tschechoslowakei der Jahre 1946 bis 1965 erinnert. Martina Schneibergova nahm an der Eröffnung der Ausstellung teil.

"Ich verlange für alle Beschuldigte die Todesstrafe", fordert der kommunistische Staatsanwalt Josef Urvalek in dem Prozess gegen Generalsekretär der Kommunistischen Partei der Tschechoslowakei, Rudolf Slansky. Ein Dokumentarfilm über den bekannten Prozess sowie andere Dokumentaraufnahmen werden in einem der Räume des Bunkers K-S 14 gezeigt, der als ein Gerichtssaal eingerichtet ist. Auf den Wänden sind Dokumente über politische Prozesse sowie authentische Gegenstände aus der Zeit vor etwa fünfzig Jahren zu sehen. Das erschütterndste Exponat liegt in einer Vitrine in der Mitte des Raums - der Strick, der in den Jahren 1949-1954 benutzt wurde.

Nach der Entstehung der Ausstellung fragte ich den Leiter des Museums, Richard Sicha:

"Auf die Idee kam mein Kollege Petr Svoboda vor einem Jahr. Er ist Neffe eines Menschen, der vom kommunistischen Regime arg verfolgt wurde und den wir "tschechischer James Bond" nennen. Der Mann hieß Miloslav Stedry und hatte ein sehr schweres Leben. Er flüchtete mehrfach aus kommunistischen Gefängnissen. Seine Freiheitsidee hatte er nie aufgegeben. Neben der Dokumentation über sein Schicksal wollten wir auch ein Stück der lokalen Geschichte mit einbeziehen. Denn im Kloster in Kraliky haben die Kommunisten ein Internierungslager für die Ordensmitglieder eingerichtet. Dies wollten wir in der Ausstellung auch dokumentieren."

Jan Zemanek (Foto: Martina Schneibergová)

An der Eröffnung der Ausstellung nahm auch der 81-jährige Priester Jan Zemanek teil, der vor 56 Jahren im erwähnten kommunistischen Lager interniert wurde:

"In einer einzigen Nacht, in der Nacht auf den 14. April 1950 wurden in der ganzen Republik etwa 2500 Ordensbrüder eingesperrt. Denn das kommunistische Regime wollte diese Bevölkerungsgruppe liquidieren, die es vor allem aus ideologischer Sicht für sehr gefährlich hielt. Das atheistische Regime wollte Priester, Ordensangehörige und Theologiestudenten nicht dulden."

Pater Zemanek verbrachte insgesamt neun Jahre in verschiedenen kommunistischen Gefängnissen und Konzentrationslagern. Seine einzige Schuld war, dass er Priester war. Er betonte jedoch, er fühle keinerlei Bitterkeit, anderen sei es noch schlimmer gegangen.

Im Bunker in Kraliky kann man neben dem Gerichtssaal beispielsweise auch einen Raum besichtigen, der als Untersuchungsraum des Geheimdienstes mit entsprechender Abhörtechnik eingerichtet ist. Zu sehen ist hier auch eine rekonstruierte Einzelzelle. Die Ausstellung, die von einer Bürgerinitiative in Zusammenarbeit mit einigen Staatsinstitutionen vorbereitet wurde, ist im Bunker K-S 14 in Kraliky bis zum Ende dieses Jahres zu sehen.

Source: Czech Radio 7, Radio Prague
URL: http://www.radio.cz/de/artikel/81825
© Copyright 1996, 2006 Radio Prague
All rights reserved

---

ZIMA 2006 – plakát „Pozvánka na návštěvu“

Plakát – pozvánka k návštěvě ke stažení ve formátu pdf (192 kB)

---

PROSINEC 2005 — PUBLIKACE „Val na obranu republiky“

Podíleli jsme se na přípravě publikace „Val na obranu republiky“, která právě vychází:

 

Kniha dává zájemcům o vojenskou historii do rukou v kostce zpracovanou celou základní historii čs. opevnění (typologie lehkého a těžkého opevnění i tvrzí, výzbroj, lafetace, optika, pancéřové prvky, spojení, překážkový systém, jednotky…). Další, značně detailní informace pak mezinárodní autorský kolektiv zaměřuje na konkrétní prostor Králicka (východní část Pardubického kraje), které představovalo v roce 1938 nejsilněji opevněnou hranici Republiky československé a jeden z nejsilněji opevněných prostorů tehdejší Evropy.

Kniha je určena především široké laické veřejnosti. Je psána srozumitelnou formou a i technické a vojenské detaily podává „stravitelným“ způsobem. Všechna zásadní témata představuje v dostatečné hloubce a čtenář-laik tak získá základní představu o problematice. Předností knihy je velmi rozsáhlá výkresová a obrázková příloha, skutečně velké množství fotografií, často zcela neznámých a dosud nepublikovaných.

Také dlouholetí zájemci o téma čs. opevnění z let 1935–1938 si přijdou na své a to především v kapitolách zabývajících se dosud nezpracovanými, nebo jen okrajově zmiňovanými tématy (vývoj opevňovacích plánů na Králicku, vyvlastňování a výkup pozemků pro stavbu opevnění, postup stavby opevnění, pevnostní silnice, pevnostní kabelová telefonní síť, některé významné osobnosti spojené s výstavbou a obranou opevnění na Králicku, zkoušky pevností za okupace, zkoušky německé tajné zbraně na objektech opevnění na Králicku, likvidace opevnění za okupace a v 50. létech minulého století, poválečné využití opevnění…).

Část textu je také věnována dnes již dvěma desítkám lokalit na Králicku, kde jsou objekty čs. opevnění zpřístupněny veřejnosti. V přílohách jsou mimo jiné k dispozici tabulkové přehledy se základními údaji o všech 247 na Králicku postavených pevnostních objektech a poprvé také údaje o stavebních firmách, které opevnění na Králicku budovaly.

 

Kniha je vytištěna na kvalitním matném křídovém papíru a má pevnou vazbu. Její celkový rozsah je 528 stran formátu A5. Obsahuje více než 480 fotografií, 117 stran kreseb a plánů (řada z nich jsou obrázky 3D), 6 stran mapových schémat a map, 9 přetištěných historických dokumentů.

Autoři (publikaci připravovalo cca 35 osob, téměř polovina z nich jsou členové KHV Brno) knihu věnovali 70. výročí vzniku Rady pro opevňování, Ředitelství opevňovacích prací a vybetonování prvního čs. moderního pevnostního objektu.

Val na obranu republiky nedá odpověď na všechny otázky, nebude ani prostý chyb či omylů. Úroveň poznání se stále mění a už dnes by bylo možné texty doplnit. Chce však jedno:

Připomenout všechny ty, kteří byli na konci září 1938 – poslušni zákonů Republiky československé – připraveni bránit svoji vlast a kterým vlastní vláda nařídila vzdát se nepřátelům bez boje.

Kniha by se měla na pultech knihkupectví, v některých muzeích čs. opevnění
a v internetových obchodech objevit po 7. prosinci 2005.

 

VYDÁVÁ:
Spolek přátel čs. opevnění Brno, s. r. o. – nakladatelství a vydavatelství
Adresa: Glinkova 9, Brno-Kohoutovice, 623 00; Tel. 547 382 821, 604 826 676;
e-mail: spolek-pratel-cs@chello.cz

Kniha bude v prodeji:

• Muzeum čs. opevnění z let 1935-38, Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“, Králíky
• Muzeum čs. opevnění – dělostřelecká tvrz Bouda
• Vojenské muzeum Králíky
• U všech dobrých knihkupců (u nás v Kolíně u Petra Krále)

Objednávky jednotlivců přijímá:

• Muzeum čs. opevnění – dělostřelecká tvrz Bouda, Pošta Těchonín, 561 66;
  tel.: 777 647 114

Internetová prodejna:

• www.armyfort.com, sekce obchod

Objednávky přijímá také vydavatel:

• Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel čs. opevnění Brno, s. r. o., Glinkova 9, 623 00, Brno-Kohoutovice; tel./fax: 547 382 821;
  e-mail: spolek-pratel-cs@chello.cz

---

Podzim 2005 — Opravená část stropu Pěchotního srubu skrývá vojenskou bednu!

Nová podoba vchodové části Pěchotního srubu K-S 14 „U cihelny“, ve kterém je umístěno Muzeum čs. opevnění z let 1935-38, je zajisté viditelnou novinkou v rekonstrukci této památky, a vchod, který je výrazně měněn do původní podoby z třicátých let, mnohé návštěvníky letošní sezóny překvapil. Muzeum, které doplňuje Králickou pevnostní oblast, zřídila s cílem komplexní rekonstrukce srubu nezisková organizace Vojensko-historický klub ERIKA Brno, který v Králíkách působí od roku 1998.

V průběhu přelomu let 2004-2005 byly pracovníky Muzea odbourány cihlové vyzdívky, které byly neodborně doplněny Ministerstvem vnitra v 70. letech minulého století.
Kryly hluboké krátery způsobené dělostřeleckými zkouškami v době II. světové války
a zadržovaly vodu. Po důkladném vybourávání a čištění až na části původního betonu
s armováním byly odkryty otvory a betonová deska nad vchodem, která je rovněž náhražkou po destrukci objektu za války.

Úprava nad vchodem nebyla zdaleka jednoduchá. Kombinací speciálně upraveného betonu a metodou ztraceného bednění byla vyzděna část masivního stropu s větracími otvory nad vchodovou částí, která kryje originální kráter se dvěma zástřely. Zbytky střel, které jsou patrny jen z uřezaných zbytků v nejhlubší části zástřelu, zůstaly zachovány. Celkově byl otvor o rozsahu až osm metrů kubických trvale zakryt a opatřen průduchy, které zajistí cirkulaci vzduchu a zamezí vlhkosti.

Pracovníci Muzea neponechali záměrně kráter zcela prázdný. Nyní je v něm umístěna
a zazděna speciálně upravená bedna s informacemi o králickém regionu, městu Králíky, činnosti Muzea a jeho pracovníků, kulturní, hospodářské a politické informace naší doby
s ukázkami platidel a dokladů současnosti. V bedně nechybí ani důkladně izolovaná láhev rumu, neboť pevnostní jednotky ve velmi omezeném množství jako jediné složky tehdejší armády ve 30. letech tento alkohol oficiálně fasovali. Toto vše by mohlo přežít na památku rekonstrukce srubu jako připomínka dané doby.

Pracovníci Muzea děkují touto cestou všem pomocníkům, brigádníkům, dárcům materiálu a hlavně turistům, kteří prohlídkou Muzea pomáhají financovat náročné opravy. I nadále Muzeum uvítá jakoukoli pomoc ze strany zainteresovaných lidí.

  

   

---

Dne 15. až 21. 8. 2005 — Letošní Cihelna byla mimořádná!

Den Sil Podpory a výcviku Cihelna 2005 Králíky, jak zněl celý název akce, se mimořádně vydařil. Přispělo k tomu zajisté i skvělé počasí, které nepotvrdilo pesimistické prognózy. Možná i díky dobrému počasí navštívilo Králicko – všechny do akce zapojené lokality – během všech tří dnů trvání akce – okolo 20 000 návštěvníků. Většina se koncentrovala na sobotní hlavní program na předváděcí ploše u Vojenského muzea Králíky.

Různé složky Sil Podpory a výcviku AČR připravovaly od 15. srpna týlové zázemí celé akce, spojení, ubytování účastníků, výstavní plochy pro statické ukázky vojenské a speciální techniky, zázemí pro hosty VIP, podmínky pro ozvučení a upravovaly „bojiště“ – prostor v bezprostřední blízkosti Vojenského muzea Králíky. Přípravám počasí nepřálo, ale vše se díky intenzivnímu nasazení zúčastněných podařilo dokončit včas.

   

   

Další fotografie

Program pro veřejnost zahájila v pátek ráno Spanilá jízda vojenské historické kolony na trase Vojenské muzeum Králíky – Žamberk – Letohrad – Jablonné nad Orlicí – Červenovodské sedlo – Červená Voda – Vojenské muzeum Králíky. V místech kde historická vojenská vozidla zastavovala čekaly stovky lidí. Následovala veřejnosti přístupná generálka akce, která proběhla od páteční 14. hodiny, do cca 17 hodin. Návštěvnost i úroveň prováděného secvičování dynamických ukázek překonala očekávání. Vydařila se nejen historická ukázka s tématem „Ostravská operace – jaro 1945“ na kterou stihla dorazit většina těžké techniky, přesunovaná i ze vzdálenosti několika set kilometrů, ale také dynamické ukázky AČR a IZS. Jak se shodovali diváci, vrchol generálky představovaly ukázky leteckých sil AČR.

Tradičně vysokou úroveň měl také kulturní program ve večerních hodinách na Velkém náměstí v Králíkách (Vojenský umělecký soubor Ondráš, Posádková hudba Hradec Králové, Mažoretky DIXI – Stonava, hudební skupina Maxim Turbulenc).

Jestliže se vydařil pátek, o sobotě to lze konstatovat dvojnásob. Souvislý blok programu, kdy jedna ukázka navazovala s minimální přestávkou na další, kdy program gradoval i odlehčoval – to svědčilo o mimořádné schopnosti řídícího štábu a režie. Z plochy hlediště nebylo od 9.30 do 16.15 hodin prakticky úniku. Program běžel bez přestání a obrovský počet návštěvníků v přírodním hledišti doslova připoutal. To se zřejmě odrazilo na relativně nízké návštěvnosti některých dalších lokalit v Králické pevnostní oblasti, v době trvání hlavního programu.

Na historické ukázky boje a jako osazenstvo vojenského polního ležení Spojenců dorazilo do Králík více než 360 dobově uniformovaných účastníků z více než 40 klubů vojenské historie a historických vojenských jednotek. Byl to výběr toho nejlepšího z občanských sdružení a spolků s tímto zaměřením. Nechyběli zahraniční účastníci – Britové, Estonci, Poláci, Rusové a Slováci. Zcela mimořádná byla koncentrace vojenské historické techniky – té se na „bojišti“ a předváděcí ploše ukázalo více než 40 kusů. Nejzajímavější kusy pocházely ze sbírek Vojenského a technického muzea Lešany (německý Pz IV), leteckého muzea ve Kbelích (Jak 11 / C 11), soukromého sběratele Vladimíra Léhara (originální kolopásový Sd.Kfz 251 D, obojživelný VW 166 a těžký terénní vůz Horch 108). Nechyběla četná historická kolopásová a dělostřelecká technika (sbírka Army Fortu, s. r. o. z Vojenského muzea Králíky), tanky T34/85 (z Lešan, Boskovic a Hrádku nad Nisou), zdařilá replika kolového průzkumného obrněného vozidla Sd.Kfz 222 (Garda Hradce Králové) americká vozidla Jeep, Dodge, GMC, mnoho pěchotních zbraní, včetně replik minometů, bezzákluzového vrhače střel vz. 43, plamenometu apod. Skutečnou lahůdku představovaly během první sobotní historické ukázky akční nálety Jaku 11 a sestřel pozorovacího a kurýrního letounu Storch. Objevily se zcela nové a velmi atraktivní prvky. Diváky ohromilo nasazení plamenometu v závěrečném útoku Spojenců na německá polní opevnění – tuto lahůdku připravil KVH Gardekorps z Prahy. Jistě nezapomenutelný zážitek představoval souboj dvou středních tanků – slavného sovětského T 34 a německého Pz IV. Podívanou byla práce německých ženistů, kteří pomocí trhavin káceli stromy a postupně budovali záseky na silnici před postupující sovětskou pěchotou (zkušení členové KVH Pioneer), kladli protitankové miny přímo před diváky a obsluhovali repliku raketového vrhače střel vz. 43 (KVH Horský regiment 98). Atrakci představovala také obsluha protiletadlového těžkého flaku s kanónem ráže 8,8 cm a to nejenv boji proti nalétávajícímu letadlu ale především proti pozemním cílům (tradičně KVH Hraničářský plk 19). Poprvé bojovala na německé straně také těžká polní houfnice ráže 15 cm. Nepřehlédnutelný prvek představovalo rozsáhlé rozestavěné polní opevnění – jehož výstavbu řídil Ing. Libor Baraňák z KVH Opava. Německé straně veleli v poli členové VHK Erika Brno, sovětským velitelem byl Ing. Dušan Hradecký.

Ukázku scénárista Ing. Jan Pařík (VHK Erika Brno) a režisér Ing. Ondřej Toman (KVH Hraničářský pluk 19) pojali tak, aby si diváci mohli vše dobře prohlédnout a vychutnat. Přesto však nechyběla akčnost, dramatičnost, historicky doložené momenty a dostatečně hrůzný dojem, kterým se před 60 lety boje na Ostravsku vyznačovaly.

Ukázky moderní výzbroje se letos také velmi vydařily. Rozhodně je potřeba vyzvednout letecké síly – průlety letounů Jas 39 Gripen, L – 159 Alca, bitevních vrtulníků Mi 24, vrtulníků Mi 8, Mi 17 a W-3A Sokol svědčily o tom, že piloti mají své řemeslo skutečně rádi.

Mimořádně zdařilé byly ukázky osvobození zajetého sestřeleného pilota (s nasazením bitevních a transportního vrtulníku a bojových vozidel pěchoty BVP 2), ukázky práce IZS (hasiči, policie, civilní ochrana…) ve kterých se předvedl společně celý systém nasazením všech svých složek – autorem scénáře ukázky IZS byl mjr. Oto Domény.

Vlastní ukázku měly poprvé také příslušníci armádních záloh pod velení Krajského vojenského velitelství v Pardubicích – pojednávala o ochraně a obraně objektu důležitého pro obranu státu.

Příznivci moderní techniky si rovněž přišli na své a to třeba při dynamických ukázkách tanku T 72 M4 CZ, nebo při „srážce“ vozidla Škoda 120 s tankem T 72 M. Nechyběla kanónová houfnice Dana, raketomet Grad, BVP 2, požární tank Spot a další – vše při ukázkách a v pohybu.

Moderní technika defilovala před diváky v bloku, kde se představila i historická bojová technika účinkující v bojových ukázkách, nebo ta, kterou majitelé vystavili v rámci vybudovaného historického spojeneckého tábora.

Bezpečnostní agentura a rovněž civilní pořadatelé pod vedením Marka Bartoše se také osvědčili. Komentátor Ing. Martin Ráboň se dělil o místo u mikrofonu s dalšími odbornými komentátory, uvádějícími některé scény v moderní části ukázek AČR a IZS.

Diváky pozdravili ministr obrany, ministr pro místní rozvoj, generálové Ďurica, Halaška, hejtman Pardubického kraje Ing. Rabas (pod jehož záštitou se akce konala) a starosta Města Králíky.

Odborníci i laici se shodovali, že letošní Cihelna 2005 byla skutečně důstojným
a profesionálně zvládnutým vyvrcholením oslav 60. výročí konce II. světové války. Cihelna 2006 bude jiná. AČR poskytne organizátorům akce podporu, sama se však zúčastní v menším měřítku, než tomu bylo letos. Připravuje se dvouletý cyklus – liché roky s plnou účastí všech složek AČR, sudé roky s podporou armády. Sudé roky s tématem r. 1938, liché roky s tématem r. 1945. Program v příštím roce tedy připraví
v jeho převážné většině kluby vojenské historie, historické vojenské jednotky, muzea
a sběratelé vojenské techniky.

Organizační štáb akce Cihelna – civilní sekce

---

Dne 29. července 2005 — Originální vzduchotechnika putovala zpět do Králík po 35 letech

V ranních hodinách dne bylo u tvrze Dobrošov na objektu „Jeřáb“ rušno.

Pracovníci a dobrovolníci Muzea čs. opevnění z let 1935-38, pěchotního srubu K-S 14
„U cihelny“ naložili torza pevnostní vzduchotechniky umístěné dříve na objektu čs. opevnění v Králíkách, která byla v sedmdesátých letech minulého století demontována a odvezena do Státního muzea na Dobrošov.

Již odpoledne byly jednotlivé díly složeny na srubu K-S 14 v Králíkách. Vzhledem k tomu, že v minulých letech byl srub „U cihelny“ z velké míry zničen a v dnešní době se dochovalo již velmi málo autentických prvků z podzemí, lze hovořit o velmi významném kroku Regionálního muzea v Náchodě. K jednání mezi oběma muzei došlo v druhé polovině minulého roku. Vzduchotechnika byla zachráněna vymontováním
a odvezením z Králík do Náchoda před jejím definitivním zničením, neboť v minulých letech byly komponenty z kovu vesměs sešrotovány a odstranitelné prvky stavby byly dále využívány z důvodu nedostatku stavebnin v nedalekých obcích. Muzeum K-S 14
„U cihelny“ je tak v situaci, kdy doplňuje objekt doslova „po kouskách“.